Historie karnevalu
Nejstarší dokument, ve kterém se hovoří o nošení masek v Benátkách, pochází z 2. května 1268. Píše se v něm, že lidem oblečeným v kostýmech se zakazuje hra zvaná „vajíčka“. Od začátku 14. století se objevovaly nové zákony, jejichž cílem bylo zabránit vytrvalému úpadku morálky benátských obyvatel. V r. 1339 byl vydán dekret, který zakazuje chodit v noci po městě v maškarních kostýmech. O tom, že byly mravy v Benátkách opravdu poněkud rozvolněné, výmluvně svědčí dekret z r. 1458, který zakazuje vstupovat mužům do ženských klášterů v ženském převlečení a dopouštět se zde „strašných nectností“.
V podobném duchu je zacílený také dekret z r. 1603, který se snaží o znovunastolení morálky v ženských klášterech. Lidem oděným v maškarních kostýmech byl zakázán vstup do přijímacích pokojů jeptišek, ve kterých bývalo běžným jevem dlouhé vysedávání a rozhovory. V dekretech se dále často hovořilo o zákazu nošení zbraní či jakýchkoli jiných předmětů, které by mohly způsobit zranění. Lidé v maškarních kostýmech také nesměli vstupovat do kostelů a tento výnos se později rozšířil na jakékoli nevhodné oblečení.
Důležitý byl také dekret vydaný tzv. „Radou deseti“, který omezoval nošení masek pouze na dobu konání karnevalu a při příležitosti oficiálních banketů. Za porušení tohoto předpisu byly vyměřovány velmi přísné tresty. Muži bývali odsouzeni ke dvěma rokům vězení, 18 měsícům veslování na benátských galejích (s nohami v okovech) a navíc k pokutě 500 lir. Ženy pro změnu čekalo bičování cestou od sv. Marka do čtvrti Rialto a následně byly vystaveny veřejnému posměchu mezi dvěma sloupy na náměstí sv. Marka. Dále jim byl po dobu čtyř let zakázán vstup na území Benátské republiky a rovněž musely Radě deseti zaplatit pokutu 500 lir. O 50 let později, v r. 1608, byl zákaz nošení masek a držení zbraní Radou deseti znovu potvrzen.
Dále bylo zakázáno oblékat si spolu s maskami církevní roucha a nosit masky na posvátných místech. Mnozí benátští šlechtici používali masku při hraní v kasinu, aby tak unikli závazkům, které měli vůči svým věřitelům. To bylo nyní rovněž zakázáno a navíc bylo znemožněno v benátských ulicích tančit mimo období konání karnevalu. V r. 1776 byl vydán dekret, který naopak nošení masek přikazoval – avšak pouze ženám při návštěvě divadla, aby tak byla zachována „rodinná počestnost“.
Po pádu Benátské republiky se dostala k moci rakouská monarchie, která zakázala používání masek jak pro soukromé oslavy, tak pro slavnosti pořádané horními vrstvami (jako byla např. Cavalchina della Fenice). Od konce 18. století tak již Benátky přestaly být městem karnevalu a stala se z nich malá nevýznamná provincie, které byly odňaty osobní svobody. Přestože byl později zákaz nošení masek opět zrušen, ke skutečné obnově karnevalu došlo až teprve nedávno – v roce 1979.
